Na počátku války byl dva roky internován v táboře pro Židy v rodné Žilině. Po vypuknutí Slovenského národního povstání utekl a připojil se. Byl zraněn, skrýval se pod sněhem v Tatrách, po zadržení ho věznili v Banské Bystrici. Naštěstí narazil na vstřícného důstojníka, českého Němce.

Řekl: „My jsme se rozhodli, že vás pustíme. Ale musíte jít na Západ, ne k frontě. Hoši, zlomte vaz!“

Alexander Gajdoš neposlechl. Bojoval po boku maďarských partyzánů, zběhlých vojáků. Když jejich tábor rozstříleli Němci, byl zrovna s depeší v horách. Do Prahy dorazil v květnu 1945 už v uniformě československé armády.

Celý příběh pamětníka