Narodila se v Brně do smíšeného manželství, její matka byla ortodoxní židovka. V roce 1938 poprvé slyšeli o protižidovských náladách v Německu. Objevovaly se i myšlenky na emigraci, ale rodiče je zavrhli.

Maminka namítala: „Němci nám nic neudělají. To je inteligentní národ.“

V roce 1943 byla Antonie Militká deportována do terezínského ghetta, kde naštěstí našla práci v továrně na štěpení slídy. V únoru 1945 sem přivezli i její matku. Bratr se do konce války skrýval u známých, otec byl těžce zraněn v pracovním táboře. Matka s dcerou se dočkaly konce války v ghettu a v květnu 1945 se společně vrátily do Brna.

Celý příběh pamětníka