Z Písecka odešla v šestnácti letech do Českých Budějovic, pracovala tam u doktora Vaňaty. Ten podporoval perzekvované rodiny, a proto si pro něj v únoru 1943 přišlo gestapo. Zatčena byla i Blažena Simotová. O koncentračních táborech do té doby věděla jen málo.

Že tam je člověk třeba týden a už zemře, to jsem si vůbec nedovedla představit.

Čekaly ji hrůzy Terezína, Osvětimi, Ravensbrücku. Hlad, nemoci a bití. Do dubna 1945 dřela ve zbrojní výrobě. Když se blížila fronta, vyhnaly dozorkyně ženy na pěší pochod do neznáma. U města Waren zůstaly vězeňkyně bez dozoru, hlad tišily masem z koňské mršiny.

Celý příběh pamětníka