Ze školy ji vyloučili kvůli židovskému původu. Před deportací strávila několik dní na shromaždišti v holešovickém Radiotrhu, musela odevzdat všechny své cennosti.

Na latrínách bylo tolik zlata! Lidé tam odhazovali šperky, aby je u nich na prohlídce nenašli.

Přežila internaci v Terezíně i selekci v Osvětimi. Dřela v pracovním táboře u německé muniční továrny, utekla z pochodu smrti. Od ledna 1945 se skrývala v Praze u známých a nakonec v nemocnici. Když z okna uviděla českou vlajku, myslela, že má vidiny. Začalo Pražské povstání. Eva Balíková běžela na Staroměstské náměstí ošetřovat raněné.

Celý příběh pamětníka