Kvůli německému otci byl rodák z Chlumu u Křemže v dubnu 1943 povolán do wehrmachtu. Na východní frontě po zranění dezertoval k Rudé armádě. Málem ho ale zastřelil důstojník NKVD.

V duchu jsem si říkal: Mámo, tak mně to nevyšlo. Důstojníkovi asi bylo divné, že na popravišti ani neuroním slzu.

Od vyhladovění v zajateckém lágru Josefa Bürgera zachránila až přihláška do čs. armády. Během Karpatsko-dukelské operace odvážel zraněné a padlé vojáky z fronty. Demobilizoval rok po válce. Na vojenskou akademii ale po roce 1948 nastoupit nesměl. Kvůli svým negativním postojům ke KSČ.

Celý příběh pamětníka